Zde uvádíme zprávy o situaci na Haiti a zajímavosti, které zpravidla připravujeme ze zahraničních zdrojů. Nejnovější příspěvky se zobrazují také na úvodní straně našeho webu.
Po opakovaných žádostech haitského premiéra Ariela Henryho a především jako odpověď na extrémní násilí v haitských ulicích schválila Rada bezpečnosti OSN vyslání ozbrojené mise na Haiti. Dlouho odkládané rozhodnutí vzbuzuje naděje Haiťanů, kteří každý den riskují svůj život, ale také obavy z porušování lidských práv, ke kterému docházelo během poslední intervence OSN. Hlavním průlomem však je skutečnost, že se konečně našla země, která je ochotna kontingent vést a vyslat zásadní množství vlastních ozbrojenců. Tímto lídrem bude africká Keňa.
V neděli 20. 8. dorazila na Haiti delegace keňských policistů. Skupina vysokých policejních důstojníků zamířila z mezinárodního letiště v obrněných autech k americké ambasádě. Keňa je jednou z mála zemí, která nabídla vyslání ozbrojených složek na Haiti.
Haiti nabírá obrovskou rychlost při sestupu do totálního kolapsu. Jedenáctimilionová země s nefungující ekonomikou a státní správou je na hranici vyčerpání. Je nedostatek potravin, pohonných hmot, lidé jsou bez práce, ve špatných hygienických podmínkách se objevuje cholera a hrozí opětovné vypuknutí epidemie. Největším problémem je ovšem každodenní násilí zločineckých gangů, nepotrestané bezpráví a beznaděj.
O půlnoci z 9. na 10. ledna 2023 oficiálně vypršelo funkční období posledních deseti zbývajících haitských senátorů a karibská země tak zůstala bez jediného voleného vládního úředníka. Senát již sice dlouhou dobu nebyl usnášeníschopný, nicméně zánikem oficiálních funkcí senátorů zmizelo i poslední zdání demokratického řádu. Nyní neexistuje žádné ústavní zastoupení na žádné státní úrovni, což je nejnovější známka toho, že se země stala zhrouceným státem.
V pátek 7. října schválila vláda premiéra Ariela Henryho oficiální žádost o vyslání mezinárodních ozbrojených sil na Haiti. Výzva je směřována Organizaci spojených národů a zúčastněným zemím. Situace v karibské zemi dosahuje katastrofálních rozměrů. Chudoba, brutální násilí ozbrojených gangů, vraždy, únosy, znásilňování, žhářství a absence naděje na změnu dopadají především na obyvatele hlavního města Port-au-Prince, kde nemá policie kontrolu již na dvěma třetinami území.
Jaké události nejvíce ovlivnily poslední rok na Haiti? A které se dostaly do světových médií? Přinášíme přehled nejdůležitějších okamžiků, které měly vliv i na naše rozhodování o tom, zda vyslat tým na Haiti. Jsou to převážně smutné zprávy, pokusili jsme se proto zdůraznit i několik pozitivních novinek.
Jihovýchodní poloostrov Haiti (poloostrov Tiburon), zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,2 stupně dnes v 8:30 místního času (tedy 13:30 SEČ). Epicentrum otřesů bylo v západní části poloostrova, asi 150 km od hlavního města Port-au-Prince.
Před deseti lety, 12. ledna 2010 bylo Haiti zasaženo seismickými otřesy o síle sedmi stupňů. Zemětřesení mělo katastrofální následky. Samotná síla otřesů nebyla v celosvětovém srovnání výjimečná. Zdrcující byly okolnosti. Epicentrum se nacházelo pouze 15 km od hlavního města Port-au-Prince, které bylo prakticky srovnáno se zemí. V přelidněné aglomeraci zabíjely budovy se špatnou statikou, často nesplňující základní stavební normy a celková nepřipravenost země na takovou katastrofu.
V polovině letošního září propukla na Haiti již čtvrtá velká vlna nepokojů, která navázala na demonstrace a násilnosti z července a listopadu 2018 a února 2019. V těchto dnech napětí konečně polevuje. Barikády, hořící auta a pneumatiky mizí z ulic. Protesty, do kterých se zapojily desítky tisíc lidí, po osobě zanechaly přes čtyřicet mrtvých a stovky zraněných. Většinou jako důsledek střetů demonstrantů s policií.
Od začátku února probíhá na Haiti již třetí vlna nepokojů a demonstrací, které mají z velké části násilný charakter. Demonstranti blokují ulice a přístupy do měst, zapalují pneumatiky, ničí auta, rabují obchody a hází kameny po bezpečnostních silách. V ulicích jsou mrtví a zranění. Co to všechno znamená?
