Minulý týden byla dokončena kontrola a údržba naší techniky na Haiti. Veškeré stroje jsou již ustájeny v Bombardopilis v areálu místní fary. Celý tým se postupně chystá na odjezd z Haiti. Více informací z Haiti posílá ve své zprávě manažer projektu Ivo Roškanin

Miroslav Farkas se vrací domů po vlastní ose
 
Miroslav Farkas ukončil své působení v misi o týden dříve oproti původnímu plánu, do České republiky se vrací po vlastní ose přes Dominikánskou republiku. „O víkendu jsem ještě zkoušel opravit startér kompresoru. Bohužel je na výměnu. V pondělí jsme společně provedli poslední kontrolu strojů a narychlo jsem ještě musel pod Santanu, které tekl olej z diferenciálu“ uvedl Miroslav Farkas. Vzhledem k tomu, že podzimní mise přišla velmi záhy o vrtmistra, který se musel vrátit do ČR, stala se prioritou dlouho odkládaná revize veškeré techniky. K dispozici nyní máme podrobný popis závad, seznamy náhradních dílů, plán oprav a údržby pro další mise. Pravděpodobně na jaře příštího roku bude na Haiti vyslán kontejner s potřebným vybavením.
 
Studny je potřeba nejen vyvrtat,ale také opravovat
 
Podařilo se také dokončit kontrolu všech našich studní a opravit většinu závad. Jan Komínek situaci vysvětluje takto: „U několika studní není situace optimální. Např. studna Fanka u Mole St. Nicholas začala dávat slanou vodu. Sladká voda je v ní jen v ranních hodinách. Lidé ji stále užívají, ráno jako pitnou a odpoledne jako užitkovou. Pravděpodobně je to způsobeno vlivem přílivu. Hledáme řešení. Obě studny v oblasti Bas Pinal, které jsou od základny vzdáleny přibližně 170 kilometrů, mají poškozené sání. Bohužel od místního správce jsme měli informaci, že je vše v pořádku. S hydraulickou rukou se sem již letos nedostaneme. Jinak vše funguje, jak má."
 
Jednání, která přinášejí výsledky
 
Minulý týden proběhlo jednání s ředitelem Ambrosiánské charity z Milána Davidem Boniardim, který je v současné době na Haiti. Italové dlouhodobě podporují své tři krajany, kteří vedou misijní farnosti v okolí Mare Rouge. Mají také dva stálé pracovníky v Port-de-Paix. V jejich sféře zájmu je přibližně deset plánovaných vrtů v nejhůře přístupných oblastech regionu Nord-Ouest. Na jejich financování by se v budoucnu měli podílet. Vyjednávací tým řešil další působení našeho projektu také s ředitelem diecézní charity v Port-de-Paix P. Jocelynem, která je oficiálním majitelem našich strojů. Další jednání proběhla např. se šéfkou Minustahu v Gonaives, paní N. N. Intchasso (finanční a administrativní podpora), Mauricem Tuckem z kanadské neziskové organizace Empower Global (technická spolupráce, využití základny) v Cap Haiten,  paní H. Arelus, ředitelkou haitské pobočky vrtařské neziskové organizace Lifewater (spolupráce při realizaci vrtů). Ivo Roškanin dále upřesňuje: „Čekají nás ještě jednání se dvěma organizacemi působícími na severozápadě – americkou neziskovkou ACF (Actionagainsthunger) a německou Welthungerhilfe. V Port-au-Prince pak jednání s americkým rozvojovým gigantem USAID, nebo centrálou Minustahu. Přesuny a jednání jsou časově náročné. Informací je velké množství a není v našich silách vše nyní vyhodnotit. Abych však upřesnil, co je obsahem jednání, máme příležitosti pracovat s hydrogeologickými mapami, sdílet zkušenosti, pokusit se využívat další zdroje financování, zefektivnit celou naši práci."  
 
Ivo Roškanin také dodal, že v regionu Nord-Ouest byla dokončena jednání se správci farností a lokalit, kde plánujeme další výstavbu studní. Tým se v nejbližších dnech postupně přesune zpět do hlavního města Port-au-Prince, v jehož okolí provede lokalizaci studní v oblasti Canaan. Jednak pro misionáře z Francie a v druhém případě pro sestry z Indie, které zde působí. V cannanských slumech, které vznikly po zemětřesení v r. 2010 dodnes žije asi 300 000 lidí. Oblast nemá žádnou infrastrukturu, ani zdroje pitné vody. Posledním místem pro zaměření budoucího vrtu je Ganthier východně od Port-au-Prince. Celkově se jedná o zhruba deset vrtů umístěných v departmentu Ouest.
 
Naši lidé pak odletí z Haiti zpět do Evropy ve čtvrtek 12. prosince.