Zdravím všechny příznivce Haiti a společně s otcem Romanem zasílám mnoho pozdravů do České republiky! Věřím, že jste prožili klidné a pokojné vánoční svátky stejně tak jako i my v Baie de Henne. Je těžké představit si zimní atmosféru v našich krajinách, užíváme si totiž sluníčka, denně se koupeme v moři, ovšem na druhé straně - posteskneme si při představě všech vánočních dobrot a silvestrovského veselí, které tady člověk opravdu nezažije! O to více jsme pak celý adventní čas vnímali duchovně a žádný vánoční shon či starosti se sháněním dárků nás neoddalovali od radosti z právě narozeného Krista.

Po dobu 4 měsíců, co jsem tu nebyla, musím uznale říci, že se tu mnoho věcí obrátilo k lepšímu, otec Roman dostavěl schody na tržnici, dále se pustil do výstavby tří kaplí v horských vzdálenějších oblastech; stejně tak i v samotném Baie de Henne mi připadne, že se lidé dokázali více sdružit a nadchnout pro společnou věc. Většinou tu však dny plynou poklidně a zvláštní události se dějí jen opravdu zřídka.

Před školním volnem děti obdržely vysvědčení, rozdali jsme těm nejlepším studentům dárečky, které způsobily obrovskou radost. Děti obdržely praktické školní pomůcky – sešity, aktovky, psací a geometrické potřeby, sandále, stejně tak i panenky, balony, stříkací pistole. Rozdávala jsem vysvědčení ve druhém ročníku, a tak jsem byla přítomna sváteční atmosféry, která ve třídě panovala.

Pro vysvědčení si chodí rodiče společně se svými dítkami, celá událost se nese ve slavnostním a vážném duchu, ovšem jak už to na Haiti chodívá, člověk si tu opravdu nemůže nic plánovat, situace se mění z hodiny na hodinu. A tak i pokojné sluneční dopoledne na škole zmařil nečekaný přívalový déšť. V momentě, kdy se vydatně rozpršelo, jsem se ocitla pod nátlakem asi třiceti maminek a tatínků, kteří se na mě vrhli s tím, abych jim urychleně vydala vysvědčení, protože se obávali velké vody. Celá akce dostala nečekaný ráz, třídou se nesl zoufalý křik menších dětí, které ve zmatku popadaly pod nohy dospělých, hádky a  pěstní boje mezi rodiči nebezpečně gradovaly a v konečném důsledku i můj řev poté, co jsem schytala několik nechtěných zásahů.

Když jsem se vydala na zpáteční cestu, brodila jsem se již po kolena ve špinavé vodě, zabředlá po kotníky v bahně. Ale tak to má myslím být, konečně opravdu veselé Vánoce!

Následující den jsme jeli nakupovat do nedalekého města základní suroviny na přípravu večeře na Štědrý den, a tak se podařilo připravit bramborový salát se smaženou rybou!

Další vydařenou akcí bylo jistě třídenní duchovní setkání mládeže, které připravil otec Roman společně se seminaristou, který působí v Baie de Henne na roční stáži. Mladí věřící si vyslechli zajímavé přednášky, připravili se na zpověď a nazkoušeli program i písně pro vánoční období.

A tak myslím, že se máme moc hezky a pěkně nám utíkají zimní tropické dny. Všem, kteří čtou tyto řádky, přeji vše dobré do nového roku 2010, Boží požehnání, dobré lidi vždy nablízku a radost i z maličkostí!

Srdečně zdraví Eva Dostálová.