Přinášíme přeložené oficiální informace z Haiti o bezpečnosti a aktuální situaci na Haiti.

Místo: HAITI

Počet obyvatel: 8 924 553 milionů (značně podhodnoceno)

Měna: US dolary, Gourdy

Rozloha: 27 750 km2

Hlavní město: Port-au-Prince

Jazyky: francouzština (úřední), kreolština (úřední), angličtina

Vízum: platný americký cestovní pas, EU cestovní pas

Policie: 9 000 -10 000 policistů

Haiti patří mezi nejméně rozvinuté a nejméně stabilní země západní polokoule. Dostupnost spotřebitelského zboží a služeb je stěží dostačující v hlavním městě Port-au-Prince, v jiných částech země jí je chronický nedostatek. Většina spotřebitelského zboží se dováží a je velmi drahé. Některé turistické potřeby jsou ve větších městech a rezortech uspokojivé, v ostatních oblastech jsou v nejlepším případě pouze základní. 

Na žádost prozatímní vlády a OSN do Port-au-Prince dorazilo vojsko složené z jednotek Kanady, Francie a Chile v čele s jednotkou USA, aby zajistilo stabilitu do příjezdu mírových jednotek OSN.

V dubnu roku 2004 Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci 1542, díky které byla vytvořena ´Stabilizační mise´ Spojených národů na Haiti tzv. MINUSTAH. Od té doby je mandát MINUSTAH obnovován každých 6 měsíců, přičemž po zemětřesení 12. ledna 2010 nový mandát platí do roku 2014.

Haiti je jedním z prvních členů OSN a zároveň je členem Organizace Amerických států (OAS). Tato skutečnost upevňuje diplomatické vztahy s několika dalšími zeměmi. Mezinárodní společenství obnovila obranu Haiti během let 1991-94. Nadnárodní jednotky (MNF), složené z 31 zemí v čele s USA, pod záštitou OSN, vkročily roku 1994 do země. Jejich cílem bylo znovuobnovení legitimní vlády a vytvoření bezpečných a stabilních životních podmínek. Jednotky MNF dosáhly počtu až 21 000 jednotek. Během 6 měsíců se počet jednotek postupně snižoval, až se jednotky MNF přetvořily do 6000 silných mírotvorných jednotek Mise Spojených národů na Haiti (UNMIH). Mise byla pověřena udržováním bezpečného prostředí, jehož základy byly položeny již MNF, které také založilo a vycvičilo nové policejní jednotky na Haiti, a to prostřednictvím 900 policejních poradců. UNMIH se celkem zúčastnilo 38 zemí.

V červenci roku 2004 konference World Bank Donors přislíbila 1,085 miliard dolarů do konce roku 2006. Dárci se staly Spojené státy americké, Kanada, Francie, Švédsko, Španělsko, Německo, Japonsko, Švýcarsko, Řecko, Norsko, Mexiko a Irsko. IDB a Světová banka přislíbily všestrannou pomoc. V březnu roku 2006 tak bylo vyplaceno 965 milionů dolarů určených zejména pro humanitární účely. Pomoc obrovských rozměrů začala přicházet na Haiti bezprostředně po ničivém zemětřesení 12. ledna 2010.

Průměrná hustota obyvatel na kilometr čtvereční na Haiti je okolo 302 obyvatel, přičemž většina lidí se soustřeďuje do městských částí, pobřežních plošin a do údolí. Okolo 95% obyvatel Haiti jsou potomci Afričanů. 60% obyvatel žije v zemědělských oblastech. Francouzština je jedním ze dvou úředních jazyků, používá ji však pouze okolo 10% populace. Haiťané mluví kreolštinou, druhým oficiálním jazykem země. Užívání angličtiny jako druhého jazyka stále narůstá mezi mladou populací a v obchodním sektoru.

Převládající náboženství je římskokatolické. Zvyšuje se počet obyvatel, kteří konvertovali k protestantismu kvůli aktivním misionářům v zemi. Mnoho Haiťanů praktikuje voodoo, které bylo uznáno za náboženství v dubnu roku 2003. Haiťané nevidí mezi touto vírou s africkými kořeny a křesťanskou vírou žádný rozpor.

Ačkoli je veřejné vzdělávání bezplatné, ceny související se studiem na školách (musí platit za uniformy, učebnice atd.) jsou pro rodiny stále celkem vysoké. Vzhledem ke slabé státní podpoře vzdělávacích služeb zabírají soukromé a farní školy finance téměř 90% ze škol prvního stupně. Pouze 65% dětí ve věku prvního stupně jsou ve skutečnosti zapsány ke studiu. Na druhém stupni už je to jen kolem 20%. Méně než 35% je pak těch, kteří dokončí první stupeň základního vzdělávání. Ačkoliv Haiťané přikládají vzdělání vysokou váhu, jen málo si může dovolit poslat své děti k zápisu na druhý stupeň. Obnosy odeslané Haiťany, kteří žijí v zahraničí, hrají v placení vzdělávání významnou roli.

Velká emigrace především do Spojených států amerických, ale také do Kanady, Dominikánské republiky, na Bahamy a jiných karibských sousedních států a Francie, vytvořila něco jako diasporu. Téměř každý osmý Haiťan žije v zahraničí.

Oblast Karibiku, západní třetina z ostrovu Hispaniola, mezi Karibským mořem a Severním Atlantickým oceán, západ Dominikánské republiky.

Terén: hornaté území s malými pobřežními planinami a údolími s řekami a velkou středovýchodní vyvýšenou náhorní plošinou

Podnebí: teplé, polosuché, vysoká vlhkost v mnoho pobřežních oblastech

Na Haiti se jezdí vpravo, jelikož však jen pár cest má označení jízdních pruhů, jsou řidiči zvyklí užívat tu stranu vozovky, která je pro ně zrovna volná. Doprava na Haiti bývá v městských částech extrémně přecpaná a dopravní zácpy trvají až několik hodin. Řízení na Haiti musí probíhat s extrémní opatrností. Situace na ulicích je více než chaotická a pro řidiče bez zkušeností s řízením na haitských ulicích se doporučuje raději si najmout řidiče přes místní hotel. Cesty nejsou zpravidla označené a přesné mapy s detaily jsou málo dostupné. Jízdní pruhy nejsou rovněž označené a značky ukazující proud dopravy se vyskytují jen zřídka. Tento nedostatek organizace spolu s obrovskými dírami a výmoly, které se vyskytují bez varování, mohou řidičům přivodit nepředvídatelné situace a následné nebezpečné manévry uprostřed husté dopravy. Vláda na Haiti postrádá adekvátní prostředky pro pomoc řidičům v tomto problému a zabránit tak dopravním nehodám nebo poruchám, které blokují proud dopravy. Alkohol za volantem je zakázán, přesto lidé často řídí pod vlivem alkoholu zejména v noci.

Veřejná doprava na Haiti prakticky neexistuje. Ačkoli Haiťané užívají autobusy, „tap taps“ a taxi, které mohou být spatřeny jakoby na pravidelných cestách, takže bychom je mohli považovat za veřejnou dopravu, nelze to považovat za spolehlivé. Řidičům na Haiti je doporučováno jezdit opatrně a zůstat ve střehu vůči vozidlům jedoucích okolo. V případě nouze by u sebe měli mít telefonní kontakt na někoho, na koho se mohou obrátit. Na haitské služby totiž nelze spoléhat. Při cestování mimo Port-au-Prince se doporučuje cestovat s jiným vozidlem v případě, že uvíznete, ať už se jedná o nehodu či poruchu.

K získání řidičského průkazu není nutné projít teoretickými či praktickými testy a neexistují ani obecně přijatá pravidla silničního provozu. Signalizování záměru není obecně praktikováno a ne všichni řidiči používají směrová světla či mezinárodně uznávané používání rukou k určení směru. Např. mnoho řidičů používá levý blinkr pro oba směry, ale také pro zastavení na ulici, ostatní zase např. mávnutí levou paží jako signál pro další blíže neurčenou akci. 

Řidiči se také často dostatečně nepřesvědčí, že je cesta volná před jakýmkoliv manévrováním. Rychlostní limity jsou málokdy dodržovány a zpravidla zcela ignorovány. Právě rychlost je důvodem mnoha fatálních dopravních nehod na Haiti stejně jako jízda přetížených vozidel v zatáčkách, jízda po horských cestách a používání vozidel bez brzd.

Nízká úroveň údržby vozidel a mechanické selhání často způsobují nehody. Řidiči by měli být pozorní v noci a brát zřetel na to, že se může kdykoliv bez varování objevit neosvětlené vozidlo. Přednost v jízdě není příliš dodržována. Na Haiti je pouze několik dopravních značek a semaforů. Na většině křižovatek se doporučuje zastavit a přesvědčit se, zda máte přednost v jízdě. Řidiči mohou být docela agresivní a zřídka ustoupí ve váš prospěch. Zdi, které se často vyskytují na okrajích cest, mnohdy znemožňují výhled, takže nutí řidiče zastavovat na křižovatkách, aby mohli zkontrolovat dopravní situaci.

Kromě osobních vozidel se na cestách mohou objevit dvojkolové vozy tažené lidmi, malé zmrzlinářské vozíky, zvířata, mechanici s vozidly a dokonce obchodníci se svým zbožím.

Často se můžete na cestě nebo vedle cesty setkat s odstavenými vozidly. Na Haiti je jen několik značených přechodů a chodníků a chodci si v městských částech často namíří cestu napříč.

René Préval, bývalý president (1996-2001) za podpory jeho bývalého poradce Aristide, vyhrál prezidentské volby s 51,15%. Dílčí výsledky však ukázaly, že by u většiny propadl, což vyvolalo demonstrace proti tomuto údajnému podvodu. Posléze však Volební úřad Prévalovi vítězství ve volbách přiřkl.

Ve dvou kolech, které se konaly 7. února a 21. dubna 2006, byl zvolen parlament. Skládá se ze Senátu (30 křesel) a Poslanecké sněmovny (99 křesel). Hlavní politickou stranou v obou komorách je Lespwa, dále Fusion, UNION, Alyans, OPL a Famni Lávala. Senátní volby se budou konat v listopadu r. 2010 a prezidentské volby v r. 2011.

Haiti nadále zůstává nejméně vyvinutou zemí na západní polokouli a jednou z nejchudších zemí světa. Srovnávací ekonomické a sociální ukazatele značí propad Haiti pod ostatní nízko-rozpočtové rozvojové země (v západní polokouli) od 80. let. Haiti se současně řadí na 153. místo ze 175 zemí podle indexu lidského rozvoje OSN. Stagnace ekonomiky na Haiti je výsledkem dřívějších nevhodných ekonomik, politické nestability a nedostatku obdělávatelné půdy, poškození životního prostředí, přetrvávající závislosti na tradičních technologiích, nedostatku veřejných investic do lidských zdrojů, velké migrace vzdělané populace, slabých národních úspor a nedostatku soudního systému.

Po 6 letech růstu za rok 2001 skutečné HDP Haiti pokleslo. Následovalo téměř čtyřleté období krize. V roce 2005 ekonomik vzrostla o 1,5%. V roce 2006 dosáhla růst HDP 2,5%, avšak významné zlepšení v životních podmínkách by vyžadovalo alespoň dvojnásobný vzrůst. Odchodem prezidenta Aristide se finanční situace stabilizovala. Inflace klesla koncem roku 2003 ze 42,7% na 15% na konci dubna roku 2006. Prozatímní vláda se vyznačovala fiskální politikou, kterou pokračovala i vláda Alexise.

Lékařské vybavení na Haiti je nedostačující, z velké části podprůměrné a mimo hlavní město ještě více podstandardní. Lékařská péče v Port-au-Prince je limitována a úroveň veřejných zdravotnických zařízení je extrémně nízká. Život ohrožující kritické situace, které vyžadují leteckou evakuaci, jsou hrazeny pacienty. Lékaři a nemocnice často očekávají za zdravotnické služby okamžitou platbu v hotovosti.

V případě potřeby lékařské péče se obracejte na:

Hospital in Petion Ville 

75, rue Lambert Petion Ville

Margaret Degand M.D.P.S

+ (509) 37068306

+ (509) 25196036

Z bezpečnostních důvodů je doporučováno ubytování v oblasti Petionville. Navíc se jedná o oblast, kde je umístěno nejvíce moderněji vybavených zařízení. Nachází se zde hotely s vysokými bezpečnostními standarty:

• La Plaza (Champs de Mars)

• Karibe (Juvena)

• Ibo Lele (Petion Ville)

• Hotel Prince (St.Gerard)

• Viza Lodge (Rue de Nim, near to Carrefour 3 Mains) 

Další hotely v této oblasti nejsou z bezpečnostního hlediska vhodné.

Haitská policie není dostatečně zastoupena, je slabě vybavena a neschopná reagovat na většinu nouzových volání. Tento problém haitské policie, pokud se dokonce nejedná o spoluúčast v násilné zločiny či obchod s drogami a únosy, byl již praktikován za předchozí vlády. Nedostatečná odezva a schopnost prosazení práva Haitské národní policie a slabost soudní moci vyvolává bezmoc obětí zločinů na Haiti.

Na Haiti prakticky neexistuje bezpečná oblast. V posledních letech kriminalita značně stoupla. Američané uvádějí, že až 8% kokainu, který se dostane do USA, projde předtím přes Haiti. Stav zákona a pořádku se neustále zhoršuje. Zprávy o vydírání, vraždách, přestřelkách spojených s drogami, únosech, ozbrojených loupežích, vloupání, krádežích aut se objevují téměř denně. V roce 2005 bylo uneseno 34 amerických občanů, z nichž 3 byli zabiti. V roce 2006 jich bylo už 60. Únosci se často zaměřují na děti a tato skutečnost se ještě zhoršila po zemětřesení 12. ledna 2010 (18. ledna, v únoru a březnu).

Cestovat samostatně po Haiti vyžaduje extrémní opatrnost. Cestovatelé by měli mít cennosti dobře uschovány, ujistit se, že nenechávají osobní věci v zaparkovaných vozidlech, měli by užívat soukromé dopravy, střídat své cesty a mít okna a dveře doma i ve vozidle zavřené a zamčené. Vyvarovat se cestování v noci zejména kvůli chabým dopravním podmínkám a zvýšené kriminalitě po setmění. Být obezřetní vůči podezřele vypadajícím jedincům, při vcházení a opouštění banky, jelikož právě na bankovní zákazníky se kriminálníci často zaměřují. Rovněž by se měli vyvarovat vybírání velkých částek v hotovosti.

Pachatelé se dopouští zločinů ve skupinách po dvou či po čtyřech a při konfrontaci se situace často může vystupňovat v násilí. Kriminálníci mohou vážně zranit nebo zabít ty, kteří kladou odpor. Při vloupání a krádežích bývají oběti zbity, aby nebyly schopny klást odpor. Pokud ozbrojený jedinec vyžaduje opuštění vozidla či vydání majetku, doporučuje se mu rovněž neklást odpor.

Cestující na Haiti by měl uplatňovat opatrnost již na letišti v Port-au-Prince, jelikož kriminálníci se často zaměřují na cestující ze zahraničí, které chtějí později okrást či na ně zaútočit. Nedávno některé takovéto incidenty způsobily smrt. Užívání veřejné dopravy stejně jako „tap-taps” se nedoporučuje. 

Cestující by měli odmítnout veškeré požadavky převážet jakékoli předměty pro ostatní ať už z nebo na Haiti. Překupníci drog tímto způsobem mohou oklamat nevědoucí cestovatele za záminkou pomoci při přepravě narkotik do zahraničí.

Určitých zón s vysokou kriminalitou v Port-au-Prince se vyvarujte: 

Carrefour, přístavní cesta (Boulevard La Saline), ulice Nationale #1, letištní cesta (Boulevard Toussaint L'Ouverture) a vedlejší přípojné cesty k New ("American") Road přes Route Nationale #1. Tato oblast se stala místem četných loupeží, krádeží aut a vražd. 

Sousedství Port-au-Prince jako je oblast cesty Delmas, kterou bylo dříve možno považovat za relativně bezpečnou, se stala po 12.lednu 2010 místem vzrůstajících počtů násilných zločinů.

Únosci nedělají rozdíly mezi národností, rasou, pohlavím či věkem obětí, obětí se může stát každý. 

K mnoha únosům dojde až následně při krádeži auta či vloupání do domu. Únosy v minulosti skončily smrtí, znásilněním, střílením a fyzickými útoky na oběti. Nedostatek ochrany občanů na Haiti je způsoben omezenou schopností místní práva.

Pravděpodobnost spontánních protestů a veřejných demonstrací se může naskytnout kdykoliv ve dne i v noci a může přerůst v násilí. Zatímco národní volby v březnu roku 2010 proběhly v míru, politické násilí může rovněž nastat v jakýkoliv čas. Všem návštěvníkům země se doporučuje užívat přirozeného instinktu a vyhýbat se jakýmkoliv akcím, kde se shromažďují davy.

Vzhledem k absenci efektivní policejní služby a neočekávaným ohrožujícím událostem jako je zablokování cest ozbrojenými gangy, možnosti násilných zločinů, útoků či krádeží aut, musí návštěvníci i místní obyvatelé zůstat maximálně obezřetní.

Ačkoliv má OSN v současné době v zemi svou třetí největší jednotku ve světě, nemá tato skutečnost na bezpečnostní situaci takový efekt, jak by bylo záhodno. A přesto, že se počet operací OSN zvýšil, bezpečnostní situace se příliš nezlepšila.