V neděli 25. října proběhne na Haiti druhé kolo parlamentních voleb, zároveň první kolo voleb prezidentských a současně volby do místních úřadů. Z voleb má vzejít všech 119 členů rozpuštěné poslanecké sněmovny a dvě třetiny, tedy dvacet, neobsazených senátorských mandátů. Jedná se o klíčové hlasování za posledních několik let.
Martelly malba
O přízeň voličů se v prvním kole prezidentských voleb uchází 54 kandidátů. Před pěti lety to přitom bylo devatenáct uchazečů. Rozdrobení voličské přízně mezi množství kandidátů v prvním kole povede téměř jistě k uspořádání druhého kola, které je pro dva finalisty naplánováno na 27. prosince 2015.

Většina kandidátů se v kampani zaměřuje především na sociální program.

V souvislosti s volbami panuje na Haiti napjatá situace. Například ve slumu Cite Soleil, který je součástí aglomerace hlavního města Port-au-Prince, bylo podle zpravodajského serveru Foxnews zabito v minulých dnech nejméně patnáct lidí. V méně kontrolovaných oblastech dochází k přestřelkám mezi policií a gangstery. Sociální aktivista Gueldy René, žijící na Haiti, situaci vysvětluje tím, že ozbrojené gangy svádějí boj o moc v oblastech volebních center: „Jde o peníze distribuované politickými týmy, které chtějí ovládnout nedělní tajnou volbu. Využívají k tomu zastrašování, rvaček a represí najatých gangů.“

Na pozvání haitské vlády proto vyslala Evropská unie na Haiti šedesátičlennou volební pozorovatelskou misi. Jedná se o jedinou mezinárodní pozorovatelskou misi zapojenou do aktuálních voleb.


Shrnutí nedávných politických událostí na Haiti:
9. srpna 2015 - první kolo parlamentních voleb provází nízká účast voličů, protesty a násilí, o 20 křesel do senátu a 119 křesel do poslanecké sněmovny se uchází 1855 kandidátů z téměř 130 stran, poslanecká sněmovna má z prvního kola pět nových poslanců, kteří získali více jak 50% hlasů, do senátu nepostoupil nikdo, průměrná volební účast šesti milionů voličů byla 18%, ve 25 hlasovacích střediscích z celkových 1508 proběhne nové hlasování - jejich činnost musela být v průběhu voleb ukončena z důvodu drancování, zastrašování a likvidaci volebních materiálů.
leden 2015 - prezident Michel Martelly rozpouští poslaneckou sněmovnu poté, co selhala jednání s opozicí o uspořádání voleb.
2014 - postupné vyostření politické situace vrcholí pouličními protesty - rezignuje Laurent Lamothe, premiér a spojenec prezidenta Martellyho.
2012 - v důsledku sporu o výklad volebního zákona se odkládají doplňující volby do senátu, postupně následují další odklady parlamentních voleb a voleb do místních úřadů.
2011 - Michel Martelly zvolen prezidentem, jedním z favoritů volby byl Jude Celestin, bývalý vysoký státní úředník který na rozdíl od Martellyho postoupil do druhého kola voleb, Celestin nakonec rezignoval mezinárodním tlakem kvůli obvinění z podvodu, Martelly zastupující sociálně agrární stranu Repons Peyizan pak zvítězil v druhém kole nad středopravou kandidátkou Mirlande Manigat, Současný prezident Martelly, vlastník amerického pasu a původní profesí populární zpěvák, který je podporován USA a OSN, se o prezidentský post nesmí znovu ucházet.

Starší politická situace Haiti:
2006 - 2011 - v demokratických volbách zvolen prezidentem René Préval.
2004 - přichází ozbrojené síly OSN (Minustah).
2004 - v důsledku státního převratu Aristide rezignuje a odchází do exilu.
2001 - 2004 - prezidentem potřetí J. B. Aristide.
1996 - 2001 - prezidentem René Préval, představitel levicové a nacionální strany Lespwa.
1995 - odchází vojsko USA.
1994 - invaze 20 000 vojáků USA s mandátem OSN, obnovení ústavně zvolené vlády J. B. Aristida, která trvá do roku 1996.
1991 - po sedmi měsících vlády je Aristide svržen v násilném převratu nespokojenou armádou podporovanou částí ekonomické elity země.
1991 - v prvních svobodných volbách se stává prezidentem Jean-Bertrand Aristide, charismatický římskokatolický kněz, představitel levicové strany Fanmi Lavalas, který se hlásí k tzv. teologii osvobození.
1987 - zakotvení současné struktury politického systému v ústavě.
1986 - 1991 - po skončení diktatury se u moci střídá několik prozatímních vlád.
1986 - Jean-Claude Duvalier odchází do exilu.
1971 - na diktaturu otce navazuje jeho syn Jean-Claude Duvalier.
1957 - k moci se dostává François Duvalier, společnost postupně směřuje ke krvavé diktatuře.
1804 - vyhlášení nezávislosti a zrušení koloniální nadvlády Francie, do novodobé historie Haiti zažívá 32 státních převratů.