23. srpna 2010 Haitské děti Ronaldo, Claire a Idonel mají co jíst a kde se učit. Díky dobrodincům z Olomouce, kteří obětují pár tisíc ročně.
K jeho oblíbeným předmětům patří francouzština a společenské vědy. Žije s babičkou, je nejstarší ze tří sourozenců a bydlí na Haiti. Přestože žije tisíce kilometrů daleko a z rodné vesnice se nikdy nevzdálil, rozšířil sedmnáctiletý Ronaldo Massier před třemi lety rodinu Braunerových z Olomouce.

Bez její pomoci na dálku by neměl šanci usednout do školní lavice. „Vím, že už je z něj velký kluk, ale stejně mu pořád říkám chlapeček,“ říká Petra Braunerová při pohledu na fotku, na které vypadá Ronald o ještě pár let mladší.

Matka tří dětí o adopci na dálku uvažovala dlouho. „Když jsme se rozhodli, mé vlastní děti už studovaly střední školu. Ptaly se mě, jestli je nás málo, když chci ještě další,“ vypráví s úsměvem žena, která pracuje jako účetní.

Zvláštní požadavky neměla, a když jí Arcicidiecézní charita Olomouc nabídla Ronalda, neváhala. Až pak se začala víc zajímat o středoamerickou zemi, odkud její nevlastní syn pochází. „Je to tam hodně divoké, mnohdy horší než v Africe. Měli jsme o něm málo zpráv,“ říká Braunerová, kterou vystrašilo lednové ničivé zemětřesení, při němž přišlo o život přes dvě stě tisíc Haiťanů. V místě, kde Ronaldo žije, ale naštěstí zůstala země klidná.

S chlapcem si píše, dostala od něj pozdrav k Vánocům i vysvědčení. Za šest a půl tisíce korun ročně mu platí školné, pomůcky k vyučování, uniformu, základní zdravotní péči a jedno jídlo denně. „Chtěli jsme mu dopřát vzdělání, aby uměl číst, psát, našel si práci. A měl život v drsných podmínkách lepší,“ zdůvodňuje Braunerová své rozhodnutí.

Na svého nevlastního bratra už přispívají i její tři dospělé děti. „Dcera vystudovala Vyšší odbornou školu sociální Caritas a ráda by se na podobných projektech podílela. Třeba se někdy na Haiti dostane, bylo by úžasné, kdyby se s ním mohla setkat,“ říká žena.

Celý článek: http://www.sedmicka.cz/olomouc/clanek?id=205835.