| 
Misie v Baie-de-Henne
Hlavní stránka / Zprávy a informace o Haiti / Misie v Baie-de-Henne
Úvod
Baie-de-Henne leží na severozápadě Haiti na pobřeží Atlantského oceánu. V překladu zní její název Zátoka slepic.Vesnice má zhruba 2 000 obyvatel, kteří se živí především rybolovem, zemědělstvím a ručním získáváním soli z moře. Ve vesnici je od roku 1911 zřízena katolická misie. V roce 2004 ji převzal český misionář P. Roman Musil OMI, z řádu oblátů a působil zde až do začátku roku 2011. Součástí misie je kromě Baie-de-Henne dalších pět vesnic a několik menších osad.
Náměstí v Baie-de-Henne s kostelem sv. Michaela
Přírodní podmínky
Baie-de-Henne se rozkládá z jedné strany na mořském pobřeží a z druhé strany ji obklopují skalnaté hory. Tato poloha určuje spíše ráz města. Na jednu stranu zajišťuje obyvatelům přísun ryb a mořských živočichů, na druhou stranu však písek a prach skalnatého povrchu způsobují neúrodnost půdy. U domků tak nenacházíme políčka. Pokud si místní chtějí něco vypěstovat, dochází na okraj obce, kde je díky zbudovaným zavlažovacím kanálům možné udržovat užitkové zahrady. Zde se daří především banánům, místní zde pěstují i další nenáročné ovoce nebo zeleninu.
Tyto plodiny využívají obyvatelé pro vlastní spotřebu, nebo je dováží na trh do nejbližšího města Gonaives, které je vzdáleno asi 80 kilometrů. K přepravě využívají především osly. Cesty jsou zde ve velmi špatném stavu a připomínají spíše vyschlá koryta potoků. Cesta autem do tohoto města trvá 4 hodiny (misie má k dispozici osobní terénní auto a československou nákladní pragovku).
Vybavení v Baie-de-Henne
V Baie-de-Henne funguje několik křesťanských církví. Nejvíce lidí patří do římskokatolické farnosti, která má na náměstí uprostřed vesnice kostel sv. Michaela. Dále v těchto vesnicích působí baptisté, adventisté ale také domorodí šamani praktikující voodoo.
Ve středisku misie, což je jedna z mála zděných budov, funguje farní škola, kam mohou docházet děti z blízkého okolí, i tzv. lycée, kam se chodí vzdělávat starší mládež. Na faře také existuje jediná studna s opravdu nezávadnou vodou v okolí, která je během epidemií čištěna chlorem. Ve vesnici pak funguje ještě několik studní na užitkovou vodu, kterou ale mohou pít pouze místní lidé. Kromě biologických nečistot jsou studny infiltrovány slanou vodou z blízkého moře. V okolních vesničkách však studny na vodu nejsou, například z nejvzdálenější osady patřící do misie P. Musila, Petite-Anse, chodí místní lidé pro pitnou vodu 8 kilometrů.
Zaměstnání místních lidí
Možnosti zaměstnání pro místní lidi jsou poměrně omezené. Obživou vlastníků malých bárek je rybolov. Pokud mají lodě větší, mohou se živit jako lodní přepravci materiálu. Několik dalších příležitostí k ziskům mají pěstitelé, nebo prodejci na tržišti. Možnost obživy zvyšuje i přítomnost misie. Nabízí zaměstnání ve škole, ve školní kuchyni a při údržbě farního areálu“, který tvoří kostel, domek pro řádové sestry a fara.